Milton Friedman

Milton Friedman (/ ˈfriːdmən /; 31. července 1912 New York – 16. listopadu 2006 San Francisco) byl americký ekonom, který obdržel v roce 1976 Nobelovu cenu za ekonomii za svůj výzkum analýzy spotřeby, měnové historie a teorie a složitosti stabilizační politiky. Friedman, spolu s George Stiglerem a dalšími, byl v období 40. let 20. století mezi intelektuálními vůdci druhé generace Chicagské ekonomické školy, což byla skupina přednášejících na Ekonomické katedře Chicagské univerzity. Několik studentů a mladých profesorů, kteří byli přijati nebo mentorováni Friedmanem v Chicagu, se stalo vedoucími světovými ekonomy. Jednalo se například o Garyho Beckera, Roberta Fogela, Thomase Sowella a Roberta Lucase Jr.

Friedmanovy výzvy k tomu, co později nazval „naivní keynesiánskou“ teorií, začaly jeho reinterpretací pojmu „konzumní funkce“ v 50. letech 20. století. V šedesátých letech se stal hlavním obhájcem oponujícím keynesiánské vládní politice a popsal svůj přístup (spolu s ekonomikou hlavního proudu) jako použití „keynesiánského jazyka a aparátu“, přičemž odmítl jeho „počáteční“ závěry. Tvrdil, že existuje „přirozená“ míra nezaměstnanosti a argumentoval tím, že nezaměstnanost pod touto mírou by způsobila zrychlení inflace. Domníval se, že Phillipsova křivka byla v přirozeném stavu vertikální a předpověděl jev, který vešel ve známost jako stagflace. Friedman prosazoval alternativní makroekonomický pohled známý jako „monetarismus“ a tvrdil, že by se měla upřednostňovat politika stabilního a malého rozšiřování peněžních zásob. Jeho představy o měnové politice, zdanění, privatizaci a deregulaci ovlivnily vládní politiku, zejména v 80. letech. Jeho měnová teorie ovlivnila reakci Federálního rezervního systému na globální finanční krizi v letech 2007–2008.

Friedman byl poradcem republikánského prezidenta Ronalda Reagana a konzervativní britské premiérky Margaret Thatcherové. Jeho politická filosofie vyzdvihovala výhody ekonomického systému volného trhu s minimálními zásahy. Friedman jednou prohlásil, že jeho účast v procesu odstraňování odvodů ve Spojených státech je úspěch, na který je nejvíce pyšný. Ve své knize ''Kapitalismus a svoboda'' z roku 1962 obhajoval politiku dobrovolnické práce v armádě, volně se pohybujících směnných kurzů, zrušení lékařských licencí, negativní daně z příjmu a školních poukazů. Friedman se v této knize též postavil proti válce s drogami. Friedman také podporoval rozšíření možností při výběru škol, což ho vedlo k založení nadace ''Friedman Foundation for Educational Choice'', která byla později přejmenována ''EdChoice''.

Friedmanovy práce zahrnují monografie, knihy, vědecké články, televizní programy a přednášky, a pokrývají širokou škálu ekonomických témat a otázek veřejné politiky. Jeho knihy a eseje měly globální vliv, a to i v bývalých komunistických státech. V průzkumu ekonomů byl Milton Friedman hodnocen jako druhý nejvíce populární ekonom 20. století., v žebříčku ho předstihl pouze John Maynard Keynes. Britský týdeník ''The Economist'' Friedmana označil za nejvlivnějšího ekonoma druhé poloviny 20. století. Získáno z Wikipedie