Andy Murray

}} náhled|vpravo|Bekhend na Canada Masters Andrew Barron „Andy“ Murray, OBE (* 15. května 1987 Glasgow) je bývalý britský tenista ze Skotska. Ve dvouhře se stal trojnásobným grandslamovým vítězem a dvojnásobným olympijským šampionem z Londýna 2012 a Ria de Janeira 2016. S britským týmem vyhrál Davisův pohár 2015. Od listopadu 2016 do srpna 2017 byl 41 týdnů světovou jedničkou ve dvouhře, jakožto druhý Brit bez rozdílu soutěže a první v singlové části žebříčku.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyřicet šest turnajů ve dvouhře a tři ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře. Jeho starším bratrem je bývalá světová jednička ve čtyřhře Jamie Murray. Profesionálem se stal v sezóně 2005.

Do elitní světové desítky žebříčku ATP se poprvé posunul 16. dubna 2007. Nejvýše ve dvouhře byl klasifikován v listopadu 2016 na 1. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2011 na 51. místě. V dubnu 2022 jej potřetí začal trénovat Ivan Lendl.

Svůj první grandslamový titul vyhrál na US Open 2012 poté, co ve finále porazil Novaka Djokoviće v pěti setech. Stal se tak prvním britským tenistou od roku 1977, respektive prvním britským mužem od roku 1936, který vyhrál dvouhru na turnaji patřícím do tenisového Grand Slamu. Novaka Djokoviće porazil také o rok později ve finále Wimbledonu 2013 ve třech setech. Tímto historickým vítězstvím slavil po 77 letech opět britský tenista singlový wimbledonský titul. Druhou wimbledonskou trofej přidal v roce 2016. Jako první Brit ovládl Turnaj mistrů, když triumfoval roku 2016.

Osmkrát odešel poražen z grandslamového finále, a to na US Open 2008, Australian Open 2010, 2011, 2013, 2015, 2016, ve Wimbledonu 2012 a a na French Open 2016. Z toho pětkrát jej přehrál Novak Djoković a třikrát Roger Federer. V sezóně 2011 se stal sedmým tenistou otevřené éry, jenž se probojoval do semifinále všech čtyř grandslamů během jediné sezóny.

Na londýnských Hrách XXX. olympiády reprezentoval Velkou Británii. Po výhře nad Federerem získal zlatou medaili ve dvouhře a stal se prvním mužským olympijským vítězem Velké Británie v tenisu za předešlých téměř sto let. Spolu s Laurou Robsonovou přidali ve smíšené čtyřhře stříbrný olympijský kov. Předtím na LOH 2008 v Pekingu prohrál v singlu již v úvodním kole s Lu Jan-sunem a v deblu došel s bratrem Jamie Murraym pouze do druhého kola. Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru byl vlajkonošem britské výpravy. V singlové soutěži obhájil trofej po výhře nad Argentincem Juanem Martínem del Potrem. Stal se tak prvním tenistou historie, který získal druhou zlatou olympijskou medaili z dvouhry.

V daviscupovém týmu Velké Británie debutoval v roce 2005 březnovým čtvrtfinále 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž vyhrál s Davidem Sherwoodem čtyřhru. Ve finále Davis Cupu 2015 v belgickém Gentu proti Belgii plnil roli hráče číslo jedna. Murray nastoupil do tří utkání a ve všech odešel z kurtu jako vítěz. Nejprve zvítězil ve třech setech nad Rubenem Bemelmansem, v dalším utkáním spolu s bratrem Jamiem zdolal pár Steve Darcis a David Goffin a v závěrečné dvouhře porazil belgickou jedničku Goffina a stal se tak vítězem této týmové soutěže. Velká Británie získala salátovou mísu pro vítěze soutěže po 79 letech (naposledy dokázali zvítězit v roce 1936). Do roku 2023 v soutěži nastoupil k dvaceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 32–3 ve dvouhře a 9–7 ve čtyřhře.

V roce 2004 se stal mladou sportovní osobností roku BBC. V letech 2013 a 2015 opanoval anketu Sportovní osobnost roku stejné televizní a rozhlasové společnosti. Získáno z Wikipedie